prof. Antonín Svoboda

1907 – 1980

1932 – Elektrotechnický inženýr, ČVUT Praha

1936 – Doktor technických věd, ČVUT Praha, působí jako asistent na ČVUT.

1937 – 38 – Během vojenské služby navrhl zaměřovač pro protiletadlové dělostřelectvo a v r. 1938 je vlastníkem již dvou patentů na originální výpočetní mechanismy, které vyvinul v souvislosti s prací na zaměřovači.

1939 březen – Pár dnů po okupaci Československa A.S. rychle odjíždí do Francie. Zde se zabývá vývojem systému pro řízené protiletadlové palby a stává se ministerským poradcem. Spolupracuje s fy. SAGEM na vývoji a výrobě zaměřovače. Na požádání francouzského Ministerstva války navrhuje mechanismus na korekci chyby při řešení problému navigace ponorek. Jde tedy o návrh specializovaného analogového počítače. Po postupném obsazování Francie německými vojsky se dostává na jih země a odtud, za pomoci vládních úředníků a přátel z několika zemí (A.S. je v té době po Evropě již známým odborníkem), dramaticky opouští Evropu a odplouvá do USA.

1940 - Emigrace do USA, New York. Zde dokončuje svůj projekt, který vyvíjel ve Francii a získává významné patenty. Dostává nabídky práce ve slavném MIT v Cambridge, stát Massachussets. A.S. pracuje na části systému radarového zaměřovače pro řízení protiletadlové palby pro potřeby námořnictva. Za svoji práci a ocenění významného příspěvku ve válečném úsilí uděluje vláda USA v r. 1948 A.S. „Naval Ordnance Development Award“ . Během svého působení na MIT se A.S. setkává s mnoha významnými vědci a techniky. Vědecká emigrace tak obohatila vědecký a výzkumný potenciál a podílela se na vzniku vědeckých center a škol po světě. Ke konci války se zájem A.S. postupně přesouvá od analogových systémů k číslicovým počítačům. A.S. je spolupracovníky vyzván k napsání knihy popisující jeho unikátní metodologii návrhu kloubových mechanismů pro analogové výpočty. Vznikla tak jedna z prvních knih o výpočetní technice napsaná českým autorem (Svoboda, A., Computing Mechanisms and Linkages, NY and London McGRAW-HILL Book Company, INC. 1948).

1946 duben – Návrat do Československa. A.S. je opět přijat na ČVUT a učí aplikovanou matematiku.

1947 - Získává od organizace UNRRA finanční podporu na studijní cestu po vědeckých pracovištích v USA a Velké Británii. Setkává se se svými přáteli v MIT a s mnoha dalšími osobnostmi ve vznikajícím oboru výpočetní techniky ( Alan Turing, Maurice Wilkes, Andreew Booth; J. Bigelow, H. Goldstin). John von Neuman poskytuje A.S. své články a nepublikované poznámky. Po návratu ze studijní cesty pořádá A.S. přednášky a objasňuje problematiku vznikající počítačové techniky.

1947 – 49 – Působí na ČVUT, katedře teoretické a experimentální elektrotechniky. Přednáší volitelný předmět „Matematické stroje“ pokrývající problematiku analogových a číslicových počítačů. Současně působí v podniku ARITMA, kde pod jeho vedením byla vyvinuta řada elektromechanických zařízení . A.S. dostává státní cenu za vývoj děrnoštítkových strojů (1953).

1950 – A.S. přechází do Matematického ústavu a je pověřen vedením Oddělení matematických strojů. Vytváří koncepci automatického číslicového počítače označovaného SAPO (SAmočinný POčítač).

1955 - Matematický ústav se stává součástí Akademie a z oddělení se stává Ústav matematických strojů, jehož ředitelem je jmenován A.S.

1956 – SAPO je dokončen, úspěšně funguje až do r. 1961. A.S. během svého působení na ČVUT a v Matematickém ústavu vychoval řadu doktorandů, kteří úspěšně pokračovali v jeho práci.

1957 – Vzniká koncepce nového číslicového počítače EPOS ( Elektronické POčítací Stroje). Ústav Matematických strojů je vyloučen z Akademie a přechází pod Ministerstvo strojírenství s novým názvem VÚMS – Výzkumný Ústav Matematických Strojů.

1958 – Z politických důvodů bylo rozhodnuto, že se nebude čekat na dohotovení EPOSu, ale že Československo zakoupí pokrokové sovětské počítače URAL.

1962 – Je dokončen prototyp EPOS1 a po jeho úspěšném předvedení je A.S. se svým týmem vystaven špinavé politické kampani.

1963 – A.S. pracuje na tranzistorové verzi EPOS2.

1964 – EPOS2 je dokončen a uveden do provozu, A.S. nadále čelí hysterickým politickým tlakům.

1964 listopad – A.S. s rodinou a několika spolupracovníky z VÚMSu se komplikovaně podařilo přes Jugoslávii, Rakousko a Německo podruhé emigrovat do USA.

1965 – Příjezd do USA, A.S. dostává řadu pracovních nabídek. Celkem postupně emigrovalo 80 Svobodových spolupracovníků se svými rodinami.

1966 – Dostává nabídku na pozici profesora v oboru informatika na University of California (UCLA).

1968 – A.S. se stává řádným profesorem na UCLA, vyučuje logické návrhy a architekturu počítačů. Dále se zabývá počítačovou aritmetikou, návrhem systémů odolných proti poruchám a metodami paralelních výpočtů.

1977 – Odchází z UCLA do penze.

1980 – Náhle zemřel na srdeční příhodu ve svém domě v Oregonu.

1994 – ČSKI zakládá tradici Svobodovských a Trnkovských přednášek na Elektrotechnické fakultě ČVUT.

1999 – A.S. je prezidentem Václavem Havlem udělena Medaile za zásluhy I. stupně in memoriam.

2008 – ČSKI vyhlašuje se souhlasem syna A.S. Tomáše Svobody 1. ročník soutěže o nejlepší dizertační práci v oborech kybernetika, informatika a aplikovaná matematika,obhájené v minulém roce na univerzitách v ČR pod názvem „Cena Antonína Svobody“.

Last but not least – A.S. byl též vynikající hudebník, hrál na klavír a na bicí nástroje. Před první emigrací byl velmi činný v hudbě, vystupoval s Pražským dechovým kvintetem a s Českou filharmonií. V té době se také začal zajímat o karetní hru bridge. Vytvořil důmyslnou strategii hry a publikoval ji v knize Nová teorie bridge. Tato kniha byla přeložena do řady světových jazyků.

Pozn. Čerpáno z knihy Počítače z Loretánského náměstí – Život a dílo A. Svobody, autoři George J. Klir, Petr Vysoký.